Jak už název napovídá byly jsme se světluškami trochu okořenit náš kulturní život.
Zajeli jsme se podívat na výstavu Katastrof lidského těla do Chebu.
Nečekali nás tam žádní duchové nebo umrlci, ale voskové figuríny různých lidí, kteří se narodili např. s genetickou vadou nebo se tím, jak ve své době vypadali dostali o Guinessovy knihy rekordů. Bohužel pro nás se tam nesmělo fotit. Mě asi nejvíc zaujala Žena Váza. Narodila se bez rukou a nohou, ale v obličeji byla velmi krásná.
Figurín tam nebylo hodně, ale o to byly víc zajímavé. Např. Siamská dvojčata, muž s jedním okem nebo rovnou se třemi. Dáma s největším poprsým, ale uměle vytvořeným chirurgy. Muž, který měl chlupy všude po obličeji. Nejtlustší muž i žena světa.
Nejvyšší i nejmenší člověk na světě a mnoho dalších. Výstava byla oprvdu hodně zajímavá. Škoda, že se tu nezdržovali dýl. V každém městě se zastaví pouze na týden. Taktu se k nám do ČR vrátili až po 13 letech. To jsme se nemohli nechat ujít. Po zkouknutí výstavy jsme si šli zahřát žaludky teplým čajem a jídlem. A šup na Hrad.
K naší velké smůle nedávno začala zimní sezóna a vnitřní prostory byly pro všechny návštěvníky uzavřeny. To nás, ale neodradilo a šli jsme prozkoumat alespoň hradby a okolí. Nacházeli jsme všude zajímavé dřevořezby s vyobrazením hříchů jako je nenávist, lakota a podobně. Můžeme se jen dohadovat jaký měli skutečný význam. Abychom neodcházeli úplně s prázdnou, vyšplhali jsme asi milion schodů na Černou věž. Ještě teď mě bolí nohy, ale ten výhled za to stál.
Holky si jak jinak museli domů odvést nějakou tu maličkost, většinou pamětní minci.
Protože nám původní plány nevyšli jak jsme si představovali, skoro jsme letěli na nádraží, abychom zjistili co nám pojede nejdřív domů. Měli jsme štěstí. Holky byly sice zklamané, že jsme zas nejeli vlakem, ale autobusem, ale při představě čekat dvě hodiny na vlak v hale, bylo rozhodnutí rychlé.
Díky jedné mamince jsme ani v Sokolově nemuseli čekat, měli jsme až domů parádní odvoz.
Doufám, že se zas brzy někam podíváme.