Díky tomu, že jsme posunuly schůzky o půl hodiny dopředu, došly jsme na skauťák ještě za světla. Zahájily jsme venku a šup šup, začaly jsme stavět sněhové lucerny. Soutěž o nejvyšší lucernu vyhrálo trio Klárka, Roxanka a Adélka. Ale výhru dostaly všechny světlušky – sladké čokoládové berušky.
Komu se ještě nechtělo dovnitř, zahrál si s vedoucími na hřišti eskymáckou honičku – na babu ve sněhových cestičkách. Bylo to super, jenom jsme se víc válely po sobě ve sněhu, než abysme běhaly. 🙂
V klubovně jsme se nasvačily a dojedly zbytky cukroví od maminek. Pak přišlo na řadu kolečko, co komu nadělil Ježíšek. A naši seanci u kamen jsme završily několika písničkami s kytarou. Musíme přece cvičit na tábor!
Pak jsme si sbalily všechny věci, vzaly koštětem podlahu a venku u klubovny udělaly kolečko okolo světluščí kouzelné lucerny přátelství. Sestra Abeníno jmenovala do funkce dvě nové šestnice a předala jim patřičnou nášivku na kroj – červenou šestku Berušek povede Jablíčko a fialové Motýlky prozměnu Pařízek. Každá světluška pak obdržela kolíček se svým jménem, kterým si označí kapsičku na kapsáři, a nováčci byli ošátkováni a přijmuti do našeho roje.
 |
| To jsme my – světlušky |
A najednou bylo šest hodin, takže jsme si ještě v kruhu poslaly stisk přátelství a rychle domů!
Veve
