V sobotu 26.2 jsme se kolem třetí hodiny sešli na skauťáku, abychom oslavili den Sesterství. Začali jsme trochu netradičně. Po oddílech jsme na hřišti udělali nástup, na kterém jsme se přivítali. Po společném přivítání jsme se rozdělili do čtyř družstev (srdíček, koleček, obdélníčků a trojúhelníčků), a když jsme byli rozdělený, tak nám Majorka řekla, jakou hru si zahrajeme a vysvětlila nám pravidla. Hra nesla název latrína. Cílem hry bylo dostat co nejvíce utržených čtverečků od toaletního papíru k cíli (ke své značce družstva). 
Jenomže to nebylo tak lehké. Museli jsme se dostat k „ Hajzl bábě“, která nám musela fixem označkovat kousek toaletního útržku, ale v cestě nám bránily průjmy, které když nás chytily, tak jsme jim museli odevzdat náš útržek od toaletního papíru. Když nás některý průjem chytil, měli jsme na výběr, buď se vrátit zpět pro útržek, anebo jít a hledat zácpu, která nám musela kousek toaletního útržku vrátit. Když jsme se dostali k „Hajzl bábě“ a měli jsme fixem označený toaletní papír, tak jsme mohli běžet do cíle a ten útržek dát k papíru, na kterém byla nakreslená značka našeho družstva. Ale POZOR nesmí vás chytit průjem. Hru udělalo zajímavější i to, že jsme jí hráli na rozbahněném povrchu, což vedlo k několika komickým situacím, jako byl třeba pád na zem. Hra trvala asi 20 minut a všichni se při ní skvěle bavili. Když byla hra u konce, museli jsme si spočítat, kolik jsme do cíle donesli toaletních útržků. Nejméně útržků mělo družstvo srdíček a nejvíce útržku mělo družstvo obdélníčků. Každé družstvo dostalo sladkou odměnu.
Po vyhlášení vítěze hry jsme se šli napít teplého čaje, který byl velmi dobrý a také jsme dostali karamelové bonbónky a velmi dobré sušenky. Když jsme se zahřáli teplým čajíčkem a snědli jsme sušenky, tak jsme se odebrali k ohništi, kde nás čekala slavnostnější část. U ohniště jsme si řekli, proč se den Sesterství slaví a sestra Míňa nám řekla pár krásných slov. S sebou k ohništi vzala taštičku, ve které měla schované vlastnoručně vyrobené kytičky. Všechny nás u ohniště obešla a každému jednu kytičku dala. Když jsme měli kytičku všichni, tak jsme si v duchu měli vzpomenout na to pěkné, co jsme na junáku zažili, říct si a přát si, co bychom na sobě chtěli změnit a zlepšit. Když jsme si v duchu všechno tohle řekli, tak jsme mohli kytičku vhodit do ohně a nechat tím tak spálit naše tužby a přání. Slavnostnější část byla za námi a my jsme šli uklízet obě klubovny. Také jsme prošli celý areál, jestli se někde nepovalují papírky od bonbónů a od sušenek. Když jsme řádně vše uklidili, tak jsme se odebrali domů a den Sesterství byl za námi.
Napsala Delfínek
