Chmurné počasí nás neodradilo a přeci se náš roj světlušek sešel jako obvykle před bývalou školkou. Cestou na naše středisko Dýmka jsme alespoň vyvenčili Vildu. Nahoře u brány na nás čekaly další dvě světlušky. Odemkli jsme klubovnu a zatopili v kamnech. Když jsme se svlékli
a nasadili si šátek s turbánkem mohli jsme zahájit schůzku naším pokřikem:
a nasadili si šátek s turbánkem mohli jsme zahájit schůzku naším pokřikem:
„Jsme pilné jak vlaštovičky, to je naše přednost. Denně dělat dobré skutky, lidem nosit radost. Od rána až do večera radost světu dáváme, jsme světlušky z Habartova my přírodu nedáme!“
Přivítali jsme mezi sebou novou světlušku Natálku, která už se na nás přišla podívat podruhé.
A doufáme, že se jí i dnes s námi bude líbit a znovu příjde na další schůzku.
Sestřička Klárka měla tento týden 9. narozeniny, tak jsme neváhali a velká světluška s Bambí jí chytili za ruce a nohy, zbytek odpočítávali a dělali kozu. Na toho hobla bude vzpomínat dlouho. To bylo smíchu. Udělali jsme zástup a jedna po druhé Klárce popřála levou rukou od srdce „hodně štěstí, zdraví, lásky“ a Klárka se podělila o Haribo.
Usadili jsme se, poslouchali zápisy z výletu „na větrníky“, který napsala sestřička Srdíčko, Viveka a Roxuška. Zjistili jsme, že se všem na výletě moc líbilo, jen se jim trošku z větrníků točila hlava.
Ještě jsme dali příležitost sestřičce Srdíčku, té nejmladší z našeho roje, aby nám přečetla pohádku, kterou sama vymyslela a nakreslila si k ní obrázky pro ostatní sestřičky. Popravdě měla v deníku jen obrázky a pohádku vyprávěla podle nich z paměti „šikulka“. Vždyť přeci prvňáčci ještě pořádně neumí psát.
Tím si také splnila lucerničku ve stezce nováčka světlušek.
V plnění lucerniček pokračujeme a velká světluška nestíhá podepisovat splněné úkoly.
Zopakovali jsme si ještě junáckou hymnu, kterou jsme se naučili minulý čtvrtek a budeme jí potřebovat umět na tábor. Už pohov a hurá svačinka!
Po svačince jsme začali vyrábět kytičky z šestiúhelníků s včeličkou uprostřed, kterými vyzdobíme po sobotní brigádě klubovnu. Šestiúhelníky jsme museli lepit k sobě na papír, aby vznikla kytička. Všude samé odstřižky a lepidlo. Začneme uklízet, abychom si stihli zahrát hru: „Kukačko, zakukej! KUKU KUKU. Zameteme odstřižky, vyneseme koš, utřeme stoly a usušíme, ještě nasypeme ptáčkům do krmítka slunečnice a nanosíme dřevo ke kamnům. Za deset minut uklizeno a už odchází Kaštánek za dveře. Mezitím určíme kukačku, ukážeme na Viveku a pokládáme všichni hlavu na stůl. Dáme znamení a Kaštánek vejde dovnitř a ptá se: „Kukačko, zakukej!“ a odněkud se ozve KUKU KUKU, opakujem po třetí a hurá uhádla. Teď se jde ptát Viveka.
Venku si ještě připravila hru sestřička Melounek : „PRUŽINKY“ Stojíme v kolečku a každá řekne popořadě jedno písmenko P, R, U, Ž, I, N, K, Y a na koho vyjde vždy poslední, tak se prohýbá v kolenou, čili se hýbe jako pružinka. Natálka si ještě nepamatuje přezdívky všech světlušek, tak zakončíme schůzku zopakováním. Zůstaneme v kroužku a začneme tleskat: 2x tleskneme rukama a 2x tleskneme o stehna. A pořád dokola tleskáme rukama a o stehna. Začíná Jablíčko: „Jablíčko, Jablíko – Viveka,Viveka“ a teď Viveka: „Viveka, Viveka – Srdíčko, Srdíčko“ a teď Srďíčko: „Srdíčko, Srdíčko – Kaštánek, Kastánek“ a teď Kaštánek: „ Kaštánek, Kaštánek – Jahůdka, Jahůdka“ a teď Jahůdka: „Jahůdka – Borůvka, Borůvka“ a teď Borůvka: „Borůvka, Borůvka – Melounek, Melounek“ a teď Melounek: „Melounek, Melounek – Roxuška, Roxuška“ ………“Roxuška, Roxuška – Klárka, Klárka“ „Klárka, Klárka – Adelka, Adelka“ „Adelka, Adelka – Natálka, Natálka“…… A všichni spokojeně odcházíme k bývalé školce, kde už na nás čekají milovaní rodičové. A kdo nestihl napsat úkoly do školy, má ještě doma co dělat.
Zapsala Abeníno