Je sobota ráno 16. 8. 2014, léto, ale počasí tomu vůbec neodpovídá. Rozmýšlíme, zda vyrazit či ne. A kam?? Do Počátků ke Starostovi. A proč?? Chystáme se ho přepadnou a pomoct mu na chalupě, protože on nám pomáhá s velmi důležitými věcmi a my si toho moc vážíme. Každopádně i přes nepřízeň počasí vyrážíme směr Liboc, kde nakládáme nařezanou kulatinu, kterou jsme tam připravili již během tábora.
Na tábořišti zrovna přespávají zaměstnanci sokolovské nemocnice, kteří nám za nařezání jejich kulatiny pomohou natahat dřevo do vozíku.
Díky tomu to máme celkem brzy hotovo. A tak vyrážíme směr Počátky, ovšem po cestě se zastavujeme na domluveném místě, kde čekáme na Kecala, Veve a Vendelínka. Čekání si krátíme hledáním hub či pojídáním borůvek. Sestra Miluška má celkem radost, protože všechny nalezené houby dostane a bere domů. Po příjezdu „Cupalíků ml.“ vyrážíme směr náš dnešní cíl – Počátky. Chaloupka Starosty a Klausové je hned první u lesa, zastavujeme, vyskakujeme z aut a Starosta nás s údivem zve dovnitř. Po malém očerstvení v podobě grilovaného kuřete, kolena a žeber, domácím teplém štrůdlu vyraží pánské osazenstvo pracovat ven. Zpracovává se dřevo, rozváží se písek na cestu, kácí se stromy. Naše ženská část vyráží opět do lesů, mimochodem krásných lesů, a snaží se ulovit alespoň pár hub, tentokrát si je odnáší Veve. Po několika hodinách práce, přichází siesta, při které Kecal, předává Starostovy „placku“, na kterou namalovala naše umělkyně, sestra Miluška chaloupku v Počátkách. „Placka“ nachází své místo nad krbovou římsou. Všichni jsme spokojeni, nadšeni tím, že jsme udělali radost a že jsme se sešli tak v hojném počtu u jednoho stolu. Ale bohužel vše krásné končí a my se musíme rozloučit. Jediní kdo zůstávají, jsou domácí, zbytek tj. Rančer, Miluška, Kecal, Veve, Vendelínek, Tůčko, Bujo, Běhy a já odjíždíme směr domov. Nechce se nám, bylo nám tam fajn.
Doufáme, že se najde čas na další takovou akci, třebaže ne tajnou…
Králíček