Jarní prázdniny přímo vybízely k nějaké parádní výpravě a my jsme neváhali a využili volna k cestě za poutníkem Samuelem. Ten žil v 18. století ve Sloupu v Čechách, v tamních pískovcových skalách si vytvořil obydlí, kde strávil celých 17 let a věnoval se výrobě optických pomůcek. I my jsme se tedy na 4 dny stali poutníky a jali se prozkoumat okolí tamních skal a jeskyní. Počasí nám příliš nepřálo, ale protože skaut je nepromokavý, tak jsme stihli vše, co jsme na své cestě měli v plánu. Prozkoumali jsme každou jeskyni a každou skulinu, museli jsme se postarat o to, abychom měli oheň, na kterém si opečeme oběd, vyráběli jsme vyvýšená lůžka, abychom na své pouti měli pohodlné spaní, trénovali správné úvazy, abychom si dokázali vyrobit přístřešek, pracovali s buzolami, abychom se během své cesty neztratili.
Zkrátka a dobře jsme si to užívali plnými doušky. Došli jsme dokonce do úžasného lesního amfiteátru, který jsme prozkoumali se shora až dolů, a nakonec jsme navštívili místní hrad Sloup, kde nám poskytl soukromou prohlídku skvělý a ochotný pan kastelán. Díky tomu jsme mohli nahlédnout i do samotného pekla, které se právě v prostorách hradu nacházelo. Jen Dorotu Máchalovou jsme tam nepotkali. S kým jsme se ale na samotný závěr setkali, byl samotný poutník Samuel. Tím jsme svou pouť zakončili, sbalili jsme své krosny a nasměrovali buzoly směr domov.
