Skautská tradice založená před mnoha ledy si nadále drží stovky příznivců. I letos se jich v deset hodin večer na místním náměstí sešlo odhadem něco mezi třemi a čtyřmi sty. Lidé se zde schází, aby se podělili o prožití sváteční atmosféry s ostatními.
Je čtvrt na deset večer a já vyrážím do centra města o něco dříve, abych zkontroloval, že vše, co jsme se členy střediska Dýmka připravili, přečkalo bez úhony nápory sněhu, vytrvale se snášejícího z oblohy. Jen za tento den ho totiž přibylo dobrých deset centimetrů.
Na místě je br. Běhy, který se postaral o dovoz živé ovečky, kterou nám do betlému laskavě zapůjčil pan J.Janura. Také členové kapely Fíci se již nacházeli v plné práci, aby prostor řádně nazvučili. Altán i betlém vydržely. Počet lidiček stoupá, než vše vypukne, zahřívají se ti dříve narození svařeným vínem, ti mladší pak vroucím čajem, obé bylo dnes k mání mimořádně zdarma.
V deset hodin je prostor náměstí, který je letos zmenšen vinou sněhových bariér, slušně zaplněn, a tak se mohl slova chopit pan starosta I. Zemek, který všechny přítomné přivítal a krátce jim popřál všechno nejlepší. Pak již bylo vše v režii Fíků, kteří svou muzikou výrazně přispěli k výborné náladě a pohodové atmosféře. Hráli skoro hodinu, bez nároku na odměnu a patří jim velké díky za to, že se k tomu už poněkolikáté odhodlali v tento čas a za takovýchto povětrnostních podmínek.
Mezitím je na svém místě i osazenstvo živého betléma-Josef s Marií a tři králové. Nechybí ani Betlémské světýlko, které je poslem svátečních chvil až z dalekého Betléma a které k nám do města již mnoho let v tento čas doputuje díky celorepublikové skautské štafetě. Mezi lidmi již také kolují dvě kasičky, jejichž obsah pak bude směněn za dárek pro holky z „Domečku“-tj. Ústavu sociální péče v Habartově. Pro letošek se za tu jednu hodinu vybrala částka 2348Kč a to je poměrně slušný standart. Všem dárcům touto cestou děkujeme.
Já ještě zamířím na balkón MÚ, odkud pořídím několik fotek na památku těchto příjemných chvil. Sníh se stále valí z oblohy, a tak to není ideální. Celý prostor dole ale za to vypadá jako z pohádky. Po jedenácté hodině se lidé pozvolna rozcházejí domů. My, skauti, ještě uklidíme nový altán, aby nedošel pod bílým přívalem úhony, a pak nás již čeká výstup na Hrádek, kde pro nás teprve Štědrý večer definitivně končí.
Po několika minutách doráží Běhy, který byl vrátit ovci ke stádu, a můžeme tedy vyrazit na výšlap směr Hrádek. Je nás něco kolem dvaceti a čekala nás věru cesta nelehká. Naštěstí je silnice pokryta jen asi 15-20 cm sněhu, a tak bylo lepší, než jsme čekali. Po několika desítkách minut jsme na místě. Vinou větru se nedaří zapálit svíčky, a tak vezmeme zavděk prskavkami a baterkami. Na programu je soutěž o nejlepší bramborový salát. Sešly se čtyři vzorky, z nichž chuťové pohárky nejvíce zaujal salát br. Kecky. Následuje soutěž vaječných koňaků, kde se sešly vzorky pouze tři, a tak každý má předem zajištěnu cenu. Nejvíce chutnal koňak sestry Míni. Propadákem a asi nejen tohoto roku se stal vzorek br.Ňama, který se pokusil trumfnout loňskou Hupovu chilli variaci a bohužel se mu to podařilo. Jeho pepřovo-solná příchuť pokřivila obličej a vnitřnosti snad všech porotců a obdržel tak dokonce i záporná hodnocení a s jediným plusovým bodem „zaslouženě“ obsadil poslední, byť v tomto případě třetí příčku.
Mokrý sníh se dál sypal a postupně začal prostupovat našimi svršky, a tak jsme již na nic dále nečekali a po půl jedné jsme zahájili sestup zpět do města. Krátce před jednou byla pak většina z nás již zpět ve svých domovech a pelíšcích. Celý sváteční den se opět vydařil na výbornou a my, skauti, jsme mohli usínat s pocitem, že jsme k tomu svou měrou určitě přispěli.
Aleš Plevka-Dr.Obeček
