První výprava roku 2011 byla naplánovaná už dááávno dopředu, to pro jistotu, aby se nikdo nemohl vymlouvat, že zrovna nemůže nebo že se o tom nedozvěděl včas. I tak se stalo, že nás jelo „jen“ 10 (nebo 9+1, jak se na to člověk podívá), což se vlastně i tak dá považovat za velký úspěch :).
Brzký ranní sraz v 7:45 na vlakovém nádraží v Sokolově všichni dodrželi (což taky nebyl moc problém, když se z Habeše jelo naráz :D) a sešli jsme se v tomto složení: Tříska, Martin/Popílek/Klix, Hup, Ráďa (Hupovo slečna), Major, Méďová, Tik, Žába, Štěpán a David.
Major, jakožto velký šéf přes vlaky, byla pověřená zjištěním cesty, přestupů, odjezdů a příjezdů, a tak jsme v 8:16 frčeli do Chebu, kde jsme přestupovali do Marktredwitzu a zde ještě jednou směr Weiden.
Do Weidenu jsme dorazili v dopoledních hodinách (nechtějte po mně přesný čas!) a vyrazili jsme směr bazén/vodní centrum. Štreka to byla dalekáá, ale nakonec jsme dorazili na místo :). Zakoupili jsme si celodenní tickety a hupsli jsme do šaten.
Weiden je nádherný. Já osobně bych ho přirovnala k hóóódně vylepšeným Františkovým Lázním ;). Voda je úžasně teplá, dokonce i v tuhle dobu jsme vyrazili do venkovního bazénu a všem bylo hej :). Tady jsme si počkali na divokou vodu a to vám teda byly dardy :D. Člověk měl co dělat, aby plavky zůstaly tam, kde mají a aby se vůbec stíhal nadechovat :D.
Celý den jsme prolízali všelijaká zákoutí Weidenu, sjížděli jsme tobogán, pařili se v páře, saunovali se v sauně, bublali v bublinkách nebo skákali šipky/kufry/hřebíky/salta či cokoli jiného. Velkou kapitolou se stalo topení se navzájem. Ať se přihlásí ten, kdo si ani jednou nelokl chlorovaný vodičky ;). Další velká zábava nastala, když jsme hráli vodní zápasy (Víte, co myslím, když to takhle napíšu? :D). Tentokrát ať se přihlásí ten, kdo si neodnesl ani jeden škrábanec od klíče od skříněk ;).
Po půl páté jsme se my holky už odebraly do sprch, protože přece jenom nám to bude trvat dýýýl, než klukům :D. Hodně velký nával u sušáků všechno trošku zpomaloval, ale nakonec jsme se všichni, už suší, vymotali ven na čerstvý vzduch.
Vyhladovělí a rozmočení jsme pomalu vyrazili na nádraží, a cestou jsme se zastavili utratit zbylá éčka a centy do zdejšího Lídlu :). Konverzace, stávající z „Hallo“ „Danke“ „Bitte“ a „Auf Wiedersehen“, naštěstí stačila :D.
I samotná cesta vlakem samozřejmě nebyl jen tak obyčejná. To bychom totiž ani nebyli my ;). Hup vytáhl svačinu od maminky, která vypadala, jako kdybychom měli v plánu vycestovat mimo civilizaci skoro na celý týden a najedl se pomalu celý vlak :D.
Zbytek cesty všichni tak lehce pospávali. Prostě celý den v bazénu dal všem zabrat, nicméně jsem si jistá, že to můžu shrnout, a říct, že jsme se všichni pobavili, uvolnili, zaplavali a prostě jsme se měli fáááájn :).
Major, jakožto velký šéf přes vlaky, byla pověřená zjištěním cesty, přestupů, odjezdů a příjezdů, a tak jsme v 8:16 frčeli do Chebu, kde jsme přestupovali do Marktredwitzu a zde ještě jednou směr Weiden.
Do Weidenu jsme dorazili v dopoledních hodinách (nechtějte po mně přesný čas!) a vyrazili jsme směr bazén/vodní centrum. Štreka to byla dalekáá, ale nakonec jsme dorazili na místo :). Zakoupili jsme si celodenní tickety a hupsli jsme do šaten.
Weiden je nádherný. Já osobně bych ho přirovnala k hóóódně vylepšeným Františkovým Lázním ;). Voda je úžasně teplá, dokonce i v tuhle dobu jsme vyrazili do venkovního bazénu a všem bylo hej :). Tady jsme si počkali na divokou vodu a to vám teda byly dardy :D. Člověk měl co dělat, aby plavky zůstaly tam, kde mají a aby se vůbec stíhal nadechovat :D.
Celý den jsme prolízali všelijaká zákoutí Weidenu, sjížděli jsme tobogán, pařili se v páře, saunovali se v sauně, bublali v bublinkách nebo skákali šipky/kufry/hřebíky/salta či cokoli jiného. Velkou kapitolou se stalo topení se navzájem. Ať se přihlásí ten, kdo si ani jednou nelokl chlorovaný vodičky ;). Další velká zábava nastala, když jsme hráli vodní zápasy (Víte, co myslím, když to takhle napíšu? :D). Tentokrát ať se přihlásí ten, kdo si neodnesl ani jeden škrábanec od klíče od skříněk ;).
Po půl páté jsme se my holky už odebraly do sprch, protože přece jenom nám to bude trvat dýýýl, než klukům :D. Hodně velký nával u sušáků všechno trošku zpomaloval, ale nakonec jsme se všichni, už suší, vymotali ven na čerstvý vzduch.
Vyhladovělí a rozmočení jsme pomalu vyrazili na nádraží, a cestou jsme se zastavili utratit zbylá éčka a centy do zdejšího Lídlu :). Konverzace, stávající z „Hallo“ „Danke“ „Bitte“ a „Auf Wiedersehen“, naštěstí stačila :D.
I samotná cesta vlakem samozřejmě nebyl jen tak obyčejná. To bychom totiž ani nebyli my ;). Hup vytáhl svačinu od maminky, která vypadala, jako kdybychom měli v plánu vycestovat mimo civilizaci skoro na celý týden a najedl se pomalu celý vlak :D.
Zbytek cesty všichni tak lehce pospávali. Prostě celý den v bazénu dal všem zabrat, nicméně jsem si jistá, že to můžu shrnout, a říct, že jsme se všichni pobavili, uvolnili, zaplavali a prostě jsme se měli fáááájn :).
See you next time! 🙂