Využili jsme nabídky zúčastnit se akce s názvem Zlatá stezka. Její termín připadl na termín 22-23.4.2016. Tuto akci pořádá Royal Ranger z Černošína. Jde o 24 hodinový závod se spoustou zajímavých úkolů a spoustou našlapaných kilometrů. Za naše středisko se přihlásil Radek s Hanozíkem, Jíťa, Ráďa, Pája, Běhy a Králíček. Sraz byl v Chodové Plané na vlakovém nádraží odkud nás převezli k rybníku Regent kde proběhla registrace, vysvětlení pravidel, slavnostní nástup a první bojový úkol. Rozhodl se ho splnit Ráďa, a musel proto doplavat k bojce na rybníce pro první indicii. Ovšem, aby nezmrzl navlíkli jsme ho do zapůjčeného neoprenu. Úkol zvládl skvěle a tak jsme mohli nasadit batohy a vyrazit směr bod „K“. Cestou se začalo stmívat, ale i tak jsme zvládli dorazit bez nehod. U památníku ve shnilém pařízku byla další indicie „Z“. Po posilnění a vyndání baterek vyrážíme k danému bodu. Cestu si zkracujeme lesem a strmým kopcem. Následovalo překonání potoka. Našli jsme místo, kde se dalo přebrodit, to je boty dolů kalhoty nahoru. Jen Pája si při povelu kalhoty nahoru zapomněla vytáhnout i legíny, naštěstí si namočila jen kousek jedné nohavice. Ovšem našel se někdo, kdo byl líný se zouvat a rozhodl se překonat potom po padlé olši. Kousek za půlkou pod tíhou těla a batohu se strom příliš rozhoupal a tak musel Běhy počkat na Radka, aby mu podal pomocnou ruku. Po té jsme již zase stoupali do kopce hledat bývalé důlní dílo pod hradem a v něm další indicii. Bylo to těžké, protože mimo tmy, která nám hledání ztížila tu bylo více jak 40 různě velkých jeskyní. Ale naštěstí jsme uviděli světlo, které nám napovědělo kam jít. Po příchodu a nalezení indicie jsme měli za úkol uvařit polévku. Ingredience byli dány: voda, vejce, mrkev, květák, cibule, brambor, petržel, celer, bujón, nesměli jsme použít nic jiného. Pája, Králíček byli jmenovány kuchařinkami. Chlapi během toho připravili luxusní přístřešek na spaní. Pouze Ráďa využil pohostinnost blízké malé jeskyně, plné suchého listí. Po večeři jsme v jednu hodinu ráno ulehli k zaslouženému spánku. Ráno jsme nemohli odstartovat dříve jak v sedm hodin, snad proto jsme si přivstali a po snídani vystartovali, bylo osm. Počasí nám zatím přálo a cesta vesele ubíhala. Kopcovitý terén se nám nevyhnul ani tentokrát, další štolu hledáme na vrcholu. Nacházíme ji snadno a rychle. pro další indicii jsme vyslali Jíťu. Slanění a následné navrácení na povrch provedla mistrně, proto jsme bez časových ztrát vyrazili dál. Radek obdržel lísteček s dalším písmenkem a my vyhodnotili nejschůdnější cestu. Po slezení kopce jsme u potoka viděli stanoviště, které nás tam překvapilo, jelikož jsme měli jít podle Radka na úplné jiné. Ovšem náhoda nám pomohla a my nezabloudili. Tentokrát se úkolu zhostili Pája, Honzík a Radek. Nejprve museli s lodí vyběhnout po souši 100m proti proudu potoka, po té se nalodit a splout do cíle. Za splnění jsme dostali další indicii. Cesta byla dlouhá, ale v krásném prostředí podél Kosího potoka. Ovšem až na závěrečný kilometrový výstup s pořádným převýšením. Ale všichni to zvládli. Došli jsme na zámek Kořen, kde mimo indicie byli dvě stanoviště. Malování a první pomoc. Úkoly jsme zvládli na jedničku a tak jsme si za odměnu udělali vydatný oběd. Po odpočinku vyrážíme opět do terénu. Tentokrát nám dal bod zabrat, nejen že jsme si ho museli vypočítat, ale jeho hledáním jsme strávili dobrou půlhodinku. Určil nám další směr našeho putování. Začalo se kazit počasí a cesta už nebyla tak příjemná. Na stanovišti „L“ na nás čekala lukostřelba. Jíťa, Honzík i Radek se snažili, ale bohužel žádný z jejich šípů nenašel svůj cíl. Z toho místa již vyrážíme na předposlední stanoviště a to na nejvyšší bod v okolí Vlčí vrch (704 m. n. m.). Déšť už nabral slušnou intenzitu a sil nám ubývalo. I proto jsme v lesíku pod vrcholem schovali batohy a šli na vrchol odlehčeni. Ovšem i tak jsme poslední stoupání nechali jen na Radkovi a Běhym. I poslední indicii nalezli na zadaném místě a tak jsme mohli vyrazit směr „P“ náš cíl. To už bylo velmi rychlé, protože jsme se rozhodli pro další zkratku a to sestoupit kolmo dolů z kopce přímo k tábořišti. V tábořišti jsme plnili poslední tři úkoly. Pája se spustila lanovkou po kladce přes potok a Ráďá, Honzík, Radek a Běhy stříleli ze vzduchovky. Nakonec jsme všichni vyplnili malý test znalostí.
Tím byl závod ukončen. Další program byl jasný, ohřát se u ohně a najíst se. Večeři pro nás nachystali pořadatelé a to pečené prase. Byla to velká ňamina. U ohniště jsme zůstali až do vyhlášení výsledků. Ovšem těsně před vyhlášením jsme si zazpívali pár písniček. Z 15 hlídek jsme se umístili na 12 místě s počtem bodů 100, jen pro informaci první místo mělo bodů 138. Na první ročník dobrý výkon.
Radek doma za pomocí mapy zjistil, že jsme nachodili cca 40 km. A to s plnou polní. Určitě akci všem doporučujeme a plánujeme se zúčastnit i příští rok.
Běhy a Králíček
