Jelikož jsme se s oddílem skautek nestihly přihlásit na Intercamp a všem nám to bylo líto, rozhodly jsme se, že si udělám Intercamp vlastní. A po svém.
V sobotu 25.6.2016 jsme se tedy v 9:45 sešly na skauťáku. Nakonec dorazily Šmoula, Přestupka, Klárka, Majda, Domča, Růža a Pája, která ve 12:00 sice odcházela, ale užila si aspoň kousek akce. Vedoucí dozor tvořili Veju, Týnka a Harry. Po shození krosen a uklizení jídla do ledničky jsme se rovnou vydali do lesa hledat „něco tajemného“.
 |
| Luštění šifry |
V lese byly holky rozděleny do tří týmu po dvou a zahrály jsme si hru „Lovci orchidejí“. Báječná hra z mých dětských skautských let naštěstí chytla i holky a tak se lovilo o sto šest. Některé to odnesly hromadou škrábanců. Po odlovení všech orchidejí se naše tři týmy ponořili do hledání „něčeho tajemného“, tedy šifry, která obsahovala další instrukce. Šifra „ob-písmenko“ holkám nedala moc zabrat a tak na skauťáku začaly hned plnit zadání šifry. K tomu dostaly odměnu a sváču v jednom – nanuka do toho horkého dopoledne.
Pája s Domčou měly za úkol vymyslet popěvek, kterým si budeme přát „dobrou chuť“ k jakémukoliv jídlu. S Týnkou jsme čekaly něco ve stylu „ham a mňam“, ale holky to pojaly ve velkém a složily přímo jídelní píseň, kterou si bohužel asi nikdo nezapamatuje. Jejich „něco tajemného“ byly dvě sady spojovátek náramků.
Šmoula a Přestupka musely vymyslet nový oddílový pokřik, který bude obsahovat slova „skautky“, „přítel“, „pomoc“ a „věrnost“. Pokřik byl povedený a doufám, že ho holky mají někde napsaný, abychom třeba mohly obměnit repertoár. Jejich „něco tajemného“ byla neonově žlutá špulka Paracordu.
 |
| Skautky si staví nocleh |
Klára, Majda a Růža měly namalovat oddílového maskota. Maskotem se nám tak stala krásná lesní víla, kterou se nám tedy ale asi na oddílovou nášivku asi našít nepodaří, ale nevadí. Jejich „něco tajemného“ byl světle růžový a ve tmě svítící Paracord.
Ano – „něco tajemného“ je tedy Paracord, čili padáková šňůra ze které se dají uplést „survival“ náramky. Z neonově žluté špulky budou náramky a ze světle růžového turbánky. Takový byl plán.
Po této etapě přišel na řadu oběd. Na to, že všechny dostaly instrukce, že bude oheň a „doneste si buřty“, jsem byla nakonec jediná buřtová já :D. Skautky si pak po-o postavily na hřišti stany, aby v noci měly kam složit hlavu.
 |
| Habartovský dětský triatlonek |
Po obědě a polední pauze přijel Tik, protože jsme slíbili pomoc na Habartovském triatlonku. Králíček připravila dětskou variantu triatlonu a pár doprovodných her a měla tam původně i být s námi, nakonec jí ochuravělo děťátko a tak jsme to musely vzít komplet na své triko. Tak jsme si to s Týnkou udělaly všechno po svém, protože nám některé instrukce a propriety nebyly úplně jasné. Vůbec to ale nevadilo, dětiček se celkem 8 a byla to ohromná zábava pro nás, pro skautky a i pro rodiče. Poznámka pod čarou – při venkovní teplotě 28 C nejsou čokoládou medaile tou nejvhodnější variantou :D.Od pořadatelů jsme si vyslechly slova chvály, akce se jim moc líbila a za odměnu jsme dostaly triatlonková trička.
 |
| Paracord některým pořádně zamotal hlavy a ruce |
Na skauťáku jsme se pak pustily do pletení náramků z paracordu. Díky návodu to šlo některým levou zadní, některé měly trochu problém s pochopením pojmů „levá“, „pravá“, „horem“ a „spodem“, ale nakonec si každá náramek upletla. Některé sice vypadají zvláště, ale byly vyrobeny s láskou :D. Drouhým bodem rukodělné chvilky měly být turbánky. Tady ovšem nastal háček. Návod nám nestačil a i přes hromadu pokusů a omylů se nám to nepodařilo. Týnka pak
nějakým zázrakem turbánek upletla, nicméně doteď ho ještě nemá ukončený a zatavený :D.
Po večeři byli na skauťák povoláni roveři, aby se s oddílem skautek utkali v boji o vlajku. Týmy byly krásně vyrovnané – 6 proti 6. Opět jsme tedy vyrazili do lesa, vysvětlili pravidla, rozdělili území a mohlo se začít bojovat. První boj vyhráli roveři, druhý skautky a třetí rozhodující nakonec vyhráli opět roveři.
 |
| Rozmazaná, ale za to umělecká fotka! |
Na řadu přišel volný program, tedy zábava u ohně, která ovšem byla ukončena bouřkou, která se okolo nás točila celý den. Druhou večeři, kterou připravoval Harry (grilované klobásky), jsme tedy zblajzli v „kuřárně“ a pak alou na kutě. Stejnak už bylo 11 večer a začali jsme být všichni unavení.
Myslím, že je to poprvé v historii všech přespání na našem středisku, kdy děti i vedoucí šli spát před půlnocí a opravdu usnuli!
Ráno, zatímco Harry opět připravoval grilovanou snídani, jsme se zatím pustily do úklidu, skautky zabalily stany a balilo se. Po výborné snídani už jen závěrečná fotka účastníků a šupky domů s dalším nanukem v ruce.
Byla to nádherná a povedená akce a doufám, že nejen mě a Týnce se HabCamp 2016 líbil! 🙂
P.S. Fotky budou někde :).
– Veju